HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pátek 29.03.2024
 

SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

350 let zámeckého parku v Linhartovech.

Zámecký park v Linhartovech patří bezesporu k nejstarším nejen v kraji, ale v celém Slezsku.
Zámecký park v Linhartovech patří bezesporu k nejstarším nejen v kraji, ale v celém Slezsku. Byl založen v prvním polovině 17.století za pos-ledních Haugviců z Biskupic /1578 - 1658/ ve francouzském slohu. Na dalších stodevadesátsedm let přešly Linhartovy do držení šlechtického rodu Sedlnických z Choltic /1658 - 1855/. Za jejich působení došlo k významným změnám a park obohati-li o řadu cenných exotických dřevin a sadovnic-kých forem. V polovině 19. století byl upraven v přírodně krajinářském slohu a byl znám široko daleko jako rozlehlý a dobře udržovaný park se vzácnými dřevinami. Sedlničtí nechali vystavět zimní zahradu /na dnešním území PLR/. Pěstovali zde vzácné květiny a palmy, které v letních měsících okrášlovaly okolí zámku. Poblíž vodního toku, pečlivě udržovaného, bylo postaveno několik hezkých altánků, které sloužily k odpočinku při procházkách parkem. Bylo radost pohledět do průzračné vody, hemžící se stříbrnými rybkami a raky. Na nejvyšším vrcholku stával letohrádek, odkud byl nejhezčí výhled na park, ale i na okolní lesy a krásnou přírodu. Za příznivých dnů se zde muzicírovalo k potěšení šlechty i přizva-ných hostů. V létech 1856 - 1892 za držení pan-ství Oppersdorfů se uskutečnily další úpravy. Přírodní ráz však zůstal zachován. Za jejich působen byla vybudována blízko zámku pergola, obrostla divokým vínem /Parthenocissum quinqefolia/. V jejím chladném stínu nalézalo panstvo za parných dnů příjemné posezení. Obchodník se suknem Wezelides, který odkoupil a spravoval panství se zasloužil rovněž o některé změny. Byl veliký milovník přírody. V pečlivě udržovaném a řádně ohrazeném a přísně střeženém parku se volně procházeli pávi a chovala se různá kožešinová zvířata. Aby se mohl potěšit krásou parku i ostatní lidé, Wenzelides proto umožnil každou neděli volný přístup. Tento stav trval do listopadu roku 1944, kdy Wenzelides před přícho-dem fronty opustil zámek. V roce 1945 se stal zámek i zámecký park majetkem státu.

Po tomto roce nastaly nejen pro zámek, ale i pro park neuvěřitelně zlé časy. Nastalo dlouhé období nezájmu a svévolného ničení těch nejkrás-nějších okrasných keřů a květin. Z původního sortimentu do současné doby zůstalo žalostně málo. Byly úplně zničeny záhony růží, nádherně kvetoucí dřevité pivoně /Paeonia arbores/, vzrostlé a bohatě kvetoucí kaliny /Viburnum opulus Roseum/ a mnoho dalších. Zimostráz vždy zelený /Buxus sempervius/, rostoucí před hlavním průčelím zámku, pečlivě stříhán a ošetřován, byl taktéž i s fontánami a sochami zničen. Park přicházel o nejcennější dřeviny. Z velké části vyhynul i sortiment bylin a zhoršil se i celkový zdravotní stav porostů. Z původního sortimentu tak zůstaly do současné doby zachovány jen starší keře a stromy. Úbytkem druhu i poškozováním původ-ní architektonické koncepce, utrpěla především místa s hustou výsadbou dřevin. A tak zámecký park, který kdysi patřil mezi zelené klenoty Slez-ska, bez sebemenší péče a údržby, zarůstal plevel-nými dřevinami, které na mnohých místech přerost-ly původní architektonické dominanty parku. Cesty a cestičky, kdysi pečlivě udržované, zarostly a těžko již dnes rozpoznat kudy vedly. Ušetřena nezůstala ani krásné kamenná zídka okolo parku. Byla zbořena a kámen použit na opravu obecní silnice. Jen z nepřístupného místa zůstala malá část do dnešních dnů zachována.

K areálu parku patří i vinný sklep tesaný asi 30 m do skály. Sloužil pro uchování potravin, ovoce a zeleniny pro potřebu zámku. Místnost před vstupem, bohatě zdobena nádhernými reliéfy exotických zvířat a rostlin, byla vandalským způsobem úplně zničena. Bez sebemenší úcty k výtvorům našich předků se takto lidé zachovali, přicházejíc ze všech koutů naší republiky.

Letohrádek, altánky a další součástí parku - kolik lidské práce a umu muselo být vynaloženo a to vše nenávratně zmizelo do propadliště minulos-ti. Vichřice, která se přehnala přes náš kraj v roce 1947, značně poškodila park. Stoleté a duté stromy nejhůř odolávaly silnému náporu větru a mnohé marně bojovaly o svůj život. Stromy a halu-ze sražené na zem poskytovaly smutnou podívanou. Park nebyl ušetřen ani červeným kohoutem, který zasáhl hodnotné stromořadí podél mlýnského náhonu protékající přes park. Hrubou nedbalostí těch, kteří se na požáru podíleli padly za oběť stale-té olše. A tak zámeckému parku, kterému byla po mnoho generací věnována s láskou nevšední péče, nebyla v poválečných letech poskytnuta sebemenší ochrana.

Tento neutěšený stav byl charakteristický i pro ostatní zámecké parky a sbírkové objekty. I když po roce 1945 přešly zámecké areály většinou do kompetence národních výborů, nebyla zajištěna je-jich ochrana a byly zcela ponechány svému osudu. Obrat k lepšímu souvisí s ustanovením Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Ostravě v roce 1958. Vytvořily se tak předpoklady v rámci daných možností o rekonstrukci těchto objektů. Po třinácti letech totální devastace přece jen svitla naděje k záchraně, většinou však již torza. Od této doby se zvyšuje zájem o ochra-nu těchto památek. Aby se mohla srovnat jejich současná hodnota, byl podán návrh jejich kategori-zace zámeckých parků a sbírkových objektů do čtyř skupin :
· celková architektura
· hodnota historická
· hodnota botanická
· množství druhů, počet vzácných exotických druhů a zastoupení staršími domácími dřevinami
Dále pak současný stav objektů a možnosti jeho rekonstrukce i dalšího vývoje.

Linhartovský zámecký park, který v uplynulém období utrpěl po stránce architektonic-ké hodnoty nejvíce, byl tak zařazen do III. kate-gorie. V druhé polovině šedesátých let MNV uvol-nil ze svého rozpočtu nevelkou částku k výřezu nežádoucích dřevin a buřeně. Práce však byla pro-vedena živelně bez odborného dohledu, takže se stalo, že padlo za oběť mnoho okrasných keřů, které tu ještě zbyly.
V roce 1969 - 1970 vypracoval M.Kostelný, pověře-ný rajským střediskem památkové péče návrh na re-konstrukci zámeckého parku. V zásadě zaměřen na obnovu původního stavu.
Plán počítal s estetickým využitím stávajícího porostu, jehož kvality měly vyniknout po odstraně-ní plevelných dřevin a buřeně. Podstata navrže-ných úprav tvořila nová výsadba spodního patra porostu, obnova cest a travních ploch. Nebylo také opomenuto odstranění zbytků staveb, oplocení. Úprava mlýnského náhonu a dalších. Rozpočet činil 500.000Kčs. Bez naprostého zájmu ze strany MNV Linhartovy byl ad acta založen a nerealizován.

Od svých chlapeckých let jsem byl svědkem devastace zámeckého parku. Nebylo však v mých silách zvrátit nešťastný jeho osud. V šedesátých letech, při prvních akcích MNV v Lihhartovech, jsem pomáhal alespoň radou při likvidaci náleto-vých dřevin. V sedmdesátých letech jsem se zamě-řil především na záchranu bývalých architektonic-kých dominant a dendrologicky nejcennějších druhů. Má snaha se však nesetkala s pochopením. Marně jsem s trpělivostí vysvětloval občanům smysl mé úmorné práce. V těchto létech se už nedalo hovořit jako o parku, ale o džungli. Bylo především třeba odstranit mnoho náletových dřevin a tak udělat místo pro výsadbu okrasných keřů a stromů. Viděli ve mně člověka, který jen kácí, pálí a ničí park. Není bez zajímavosti, že nejvíce moji práci pomlouvali ti, kteří se nejví-ce v poválečných letech zasloužili o to, v jakém stavu se park i zámek nacházel. V takovém případě jsem samozřejmě nemohl očekávat podporu ani ze strany MNV Linhartovy.

Za svoji práci /pochopitelně bez nároku na odměnu/ jsem sklízel jen urážky, pomluvy a nepochopení. Nedal jsem se však odradit. Vytýčil jsem si pevný cíl : Znovu vzkřísit bývalou slávu a obohatit park co nejvíce o dendrologic-ky cenné sortimenty a vytvořit tak předpoklad k založení prvního alboreta v našem okrese. Situace se značně zlepšila v roce 1980. Začleně-ním Linhartov do střediskové obce Město Albrech-tice. S velikým pochopením byly přijaty mé návrhy na další práci spojené tentokráte i s výsadbou okrasných keřů a stromů. Tajemník MNV ve Městě Albrechticích, Karel Gančarčík, s nevšední a upřímným zájmem, zajišťuje celou akci po finan-ční i materiální stránce, za což mu patří můj dík. Jedině takto se mohly realizovat v posled-ních pěti letech moje plány. Za toto období se povedla regulace mlýnského náhonu protékajícího přes park. /Hodnota díla za 25 000 Kč/. Z 80 %% bylo provedeno oplocení kolem parku /170 000 Kčs/. Této náročné akce se dobře zhostily Drobné provozovny Hošťálkovy. Staré a nevhodné osvětlení /betonové sloupy/ byly vyměněny za nové a moderní. Také nemalou částku /7 000 Kčs/ stály tabulky s označením druhů a původu okrasných dřevin, které jsem navrhl a tajemník Karel Gančarčík nechal zhotovit. 2.června t.r. můj vnuk, Heřmánek, za mé asistence toto označení rozmístil po celém parku. Během posledního období se zapojili do práce na obnově parku členové ČSOP z Krnova a některé složky Národní fronty. Vykona-li mnoho prospěšné práce při likvidaci neperspek-tivních dřevin a buřeně. Lidé začali konečně chá-pat význam a smysl mé práce. Bylo vyčištěno mnoho ploch od plevelných dřevin a tak se mohlo konečně přikročit k intenzivní výsadbě okrasných dřevin. A tak v parku začaly rozkvétat první exotické keře. Bylo co obdivovat.

Předseda MNV , Ing.Petr Krátký, uvolnil 7.700,- Kč na zakoupení laviček k odpočinku prvních návštěvníků. Se svým vnukem Heřmánkem jsem vysa-dil stovky cenných exotických dřevin, představu-jících nových 127 taxonů. Ještě v roce 1980 bylo v parku pouhých 48. Nové druhy a odrůdy byly vět-šinou moje výpěstky. Dalších 72 taxovů mám při-pravených pro výsadbu na jaro 1990, rovněž z mých zdrojů.

Aby výsadba byla provedena dle všech estetických zásad a vytvořila se tak harmonie s ostatní-mi dřevinami, jsem o radu a pomoc požádal fun-dovaného odborníka Jiřího Janoška, zaměstnance Alboreta z Nového Dvora. Tento velmi ochotně vyhověl mému přání a svými bohatými zkušenostmi, vysokou odborností a vytříbeným vkusem značně přispěl k vytvoření sadovnických kompozic. Téměř veškerý svůj volný čas včetně sobot a neděl jsem obětoval parku. Mám již odpracováno bezmála přes 10 000 hodin /desetitisíc hodin/ bez nároku na mzdu. Asi 700 hodin mi bylo zaplaceno. Je velikou hanbou, že při výsadbě v počátečním období se zcizilo nebo zničilo až 50% vysázených okrasných dřevin. Ani tabulky s odborným popisem nezůstaly vandaly bez povšimnutí. Byly několikrát rozkopány a některé úplně zničeny. Dospěl jsem k názoru : " Pro mnohé lidi bylo zrušení nevolnictví příliš předčasné"
Chtěl by také poděkovat Ing. Libuši Žakovské a Ing.Ireně Můčkové z Okr. ONV v Bruntále za materiální pomoc a velké pochopení pro moji snahu při obnově zámeckého parku.

Bude třeba vykonat ještě mnoho práce, než se zámecký park zaskví ve své kráse k potěšení a odpočinku linhartovských občanů i návštěvníků. Snahou a přáním nás všech, kteří se podílí na jeho záchraně, je uchovat tuto cennou památku příštím generacím.

Popis zámeckého parku v Linhartovech :
Zámecký park se rozkládá na katastrálním území obce Linhartovy a tvoří část zámeckého areá-lu, jehož pokračování je na protějším břehu řeky Opavice na území PLR. Celková výměra činí 5,7 ha , z toho na území ČR 7,4 ha. Konfigurace terénu je rozdělena na část rovinatou, která byla při založení řešena jako volný anglický park. Na svahovité části parku byl zřízen přírodní lesopark s významnou převahou listnáčů.

Nejvýznamnější dřeviny:
Jehličnaté:
Jinan dvoulaločný - Gingo biloba
Vzácný strom, pochází z Východní Číny, před 200 mil. Léty, ve svém vývoji z jehličnatého na listnatý ustrnul /pohlcená dědičnost/. Obvod kmene ve výpočetní výšce 1,3 m činí 92 cm.

Smrk východní - Picea orientalis
Starý, pěkný strom svého druhu jeden z nejstarších a nejmohutnějších na Moravě. Původem z Kavkazu a Malé Asie. / 251 cm/

Tsuga kanadská - Tsuga canadensis
Velmi dekorativní, původem z USA, stát Georgie až Kanada /245 cm/

Borovice černá - Pinus nigra var.austriaca
Starý a mohutný strom, dvoják od výše dvou metrů /339 cm/

Smrk ztepilý . Picea excelsa
Starý a vysoký strom /292 cm/

Listnaté :
Dub letní - Quercus robur
Snad nejstarší na Moravě. Statný a mohutný strom, vzbuzující obdiv a úctu. Značně již poškozený blesky a silnými větry. /716 cm/. Jeho zástupce má obvod 556 cm.

Javor Swedlův - Acer platanoides Swedleri
Červenolistá forma, velice pěkný a rozložitý strom /270 cm/.

Svída dřín - Cornus mas
Krásný stromkovitý exemplář s obvodem kmene v 1 m výšky - 96 cm. Každoročně na jaře bohatě kvete, ale řídce plodí.

Ostarní stromy dosahující ve výpočetní výšce těchto pozoruhodných rozměrů :
Buk černý - Fagus silvatica Átropunicea - 303 cm
Jírovec madál - Aesculus hippocastanum - 304 cm
Habr obecný - Carpinus betulus - 281 cm
Javor mleč - Acer platanoides - 442 cm
Javor horský - Acer pseudoplatanus - 331 cm
Olše lepkavá - Alnus glutinosa - 270 cm
Lípa velkolistá - Tilia platyphyla - 372 cm

Z toho na území PLR :
Javor mleč - Acer platanoides - 370 cm
Javor horský - Acer pseudoplatanus - 350, 342, 238, 260, 206 cm
Lípa malolistá - Tilia cordata - 285, 298, 266, 230, 196, 359, 312, 271, 360, 300, 260, 410 cm
Jasan ztepilý - Fraxinus exelsa - 227, 302 cm
Dub letní - Quercus robur - 275 cm
Třešeň ptačí - Prunus avium - 210 cm
Akát bílý - Robinia pseudoacacia - 147 cm
Habr obecný - Carpinus betulus - 185, 183 cm
Borovice černá - Pinus nigra var.Austriaca - 174,198, 218, 228 cm
Smrk ztepilý - Picea exelsa - 170, 175, 182, 184, 195, 259 cm

Do dnešních dnů se polské úřady ještě nezají-maly o osud parku, který se nachází ve velmi zubo-ženém stavu. Zachovaly se jen staré stromy, které odolaly nepřízni času. Z bývalé nádhery tu nezby-lo vůbec nic. Zimní zahrada, kdysi chlouba zámec-kých pánů se nachází v nepopsatelném stavu, Je využívána majitelem k uskladnění zemědělských produktů.

Chtěl bych na závěr dodat, že jsme se až příliš macešsky zachovali vůči těmto hodnotným historickým památkám. Je co napravovat. Z nutnos-ti i zájmu o řešení těchto problémů vzniká řada úkolů, které je nutno co nejrychleji řešit. Jed-ním z nich je i problém historicky, botanicky i architektonicky cenných zámeckých parků, jejich stav, údržba, rekonstrukce a využití. Řešení tohoto problému úzce souvisí s úkoly biologickými i s úkoly ochrany památek a naší krásné přírody.

Arboretu
Linhartovy u Krnova
Heřman Menzel
Linhartovy dne 20.prosince 1989
Strom republiky
Rok 1988 byl pro naše národy významný. Oslavovali jsme 70. výročí vzniku naší republiky a samostatnosti. V čs.rozhlase Praha byla vyhlášena soutěž pro mládež
"Sázíme strom republiky".
Této soutěže se zůčastnil i můj vnuk Heřmánek. Přemýšleli jsme, jaký strom bychom měli zasadit k tomuto jubileu a na počest našeho prvního prezi-denta T.G.Masaryka i všem těm, kteří se o to nejvíce zasloužili. V našem zámeckém parku roste mnoho líp a tak jsme se rozhodli pro velmi vzácný strom Liliovník tulipanokvětý /Liriodendron tulipifera/. Pochází ze Severní Ameriky z oblastri Velkých kanadských jezer. A protože to bylo výročí 70., zasadili jsme jich sedm. Tyto stromečky jsem se sám ze semen vypěstoval. Budou jistě ozdobou v naší obci. Z rozhlasu jsem se pak s radostí dozvěděl, že soutěž vyhrál a byla mu na památku věnována kniha od Elišky Horelové.

Heřman Menzel

DALŠÍ INFORMACE: Heřman Menzel
Zveřejněno 16.11.2003 v 16:31 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR