Při zásahu blesku do stromu v těsné blízkosti této skupinky došlo u dětí k popáleninám různého stupně. Tlakovou vlnou, jenž blesk způsobil, byla v oblasti ušních bubínků zraněna jedna ze školaček a rovněž padesátiletá žena, která po pádu utrpěla poranění v obličejové části. Celkem ošetřili záchranáři HS pět zraněných. Dvě osoby musely být transportovány členitým terénem na nosítkách a dále všechny postižené převezli terénním vozidlem HS ke třem vozidlům ZZS a následně k dalším ošetřením na popáleninové centrum FN Ostrava a do nemocnice Frýdek Místek.

Bohužel podceňování počasí a zejména jeho projevů v podobě bouřek je stále častějším jevem. Lysá hora je pro některé "jen" kopeček s 1323 m.n.m., takže výlet na Lysou berou na lehkou váhu a mnohdy s naprosto nevhodnou výbavou. Jenže počasí na Lysé hoře se mění stejně rychle jako např. ve Vysokých Tatrách a slunečný den se může během pár minut změnit na silnou bouřku, která pak zaskočí návštěvníky Lysé hory podobně, jako skupinku zasaženou bleskem. Zejména v letním období je důležité před výletem na Lysou horu, ale stejně tak do jakýchkoliv hor, nejprve zjistit jaká je předpověď počasí a pokud je navíc vydaná výstraha před bouřkami, tak vůbec zvážit, jestli na takový výlet jít. Pokud se přece jen v období hrozícího výskytu bouřek na výlet vydáme, tak je dobré v průběhu cesty sledovat radarové informace a různé modely, které jsou dnes běžné dostupné v mobilních telefonech a podle toho zvážit další postup, nebo vyčkat v chatách na vrcholu až se počasí zlepší. Stále častěji totiž zapomínáme, že příroda a s ní spojené projevy počasí si "žije" svým vlastním životem a rozhodně na nás nebude brát ohled, naopak, my se musíme naučit ji respektovat a své činnosti podřizovat tomu, co ona nám dovolí.
Bouřky jsou zejména v letním období velice častým jevem. Jejich vznik je závislý na mnoha podmínkách. Zejména v horských oblastech bývají podmínky pro vznik a vývoj kupovité oblačnosti a jejich vývoj až v bouřkový oblak velmi dobré. Někdy se stačí jen podívat na oblohu a i neprofesionál vytuší, že oblačnost nad hlavou hrozí ne zrovna kamarádským počasím. Podobná situace byla i ve čtvrtek. Jak již předem uváděla předpověď počasí, už ráno se tvořila mohutná kupovitá oblačnost, byla vysoká vlhkost vzduchu a již dopoledne bylo podle vývoje oblačnosti jasné, že "něco přijde". Tak se taky stalo a v 11 hod. přešla okolo Lysé hory první bouřka. Po jejím přechodu to vypadalo na slunečný den, ale velice brzo se obnovil vývoj kupovité oblačnosti navíc "živený" zvýšenou vlhkostí po předchozím dešti a těsně po 13 hodině udeřila na Lysou horu další bouřka, podstatně silnější než předchozí a také s výše popsaným incidentem.
O tom, že opravdu velice podceňujeme projevy počasí svědčí i to, že těsně před druhou bouřkou byla spousta turistů na vrcholu a sledovali, jak se blíží. Je to na vrcholu bohužel naprosto běžná záležitost. Asi je nutné připomenout, že blesk je důsledkem nahromadění opačných elektrických nábojů a jakmile izolující vrstva vzduchu mezi oblakem a zemí již neudrží náboje odděleně, dojde k výboji. O obrovské síle výboje asi není třeba psát. Z toho vyplývá, že celkem logicky, čím je místo na zemi blíže k bouřkovému oblaku, tím je vrstva vzduchu působící jako izolant slabší a je větší předpoklad, že mezi tímto místem a bouřkovým oblakem dojde k bleskovému výboji. Takže samotný vrchol Lysé hory je v tomto případě naprosto ideálním místem a tak nějak první na ráně a kdokoliv se na něm pohybuje, tak je doslova jako terč na střelnici. Je ale pravda, že není pravidlem, že dojde k výboji vždy mezi oblakem a nejvyšším místem na zemi. K výboji může dojít naprosto kdekoliv a např. i když stojí na vrcholu vysoký vysílač, tak blesk "trefí" hromadu kamenů na zemi vedle něho. Konkrétně na Lysé hoře k tomu máme spousty důkazů a podkladů a vlastně i včerejší incident to také dokazuje. Navíc velice nebezpečné jsou i vedlejší bleskové výboje. Hlavní výboj může mít i různé slabší vedlejší větve, které můžou způsobit úraz nebo škody i stovky metrů daleko od hlavního výboje. Takže pozorování blížící se bouřky z vrcholu Lysé hory jinak, než z bezpečí budovy, je zajímavá podívaná, ale může být také to poslední, co v životě uvidíme.
O tom, co máme dělat, když nás překvapí bouřka ve volném terénu, bylo a je napsáno dost, je asi zbytečné to opakovat. Ale je na každém z nás, jestli přírodě k tomu překvapení pomůžeme, nebo ne.
Před výšlapem na Lysou, ale i kdekoliv jinde, by měli plánovači takových výletů nejprve zjistit, jaká je předpověď počasí, sledovat volně dostupné radarové informace a v případě nejistých situací a předpokladu bouřkové činnosti důkladně zvážit, jestli se na výlet vydat nebo ne. Snaha o výstup na vrchol bez ohledu na počasí nám může vyjít, ale také se může stát to co včera a je velké štěstí, že skupinka zraněných si po uzdravení ze včerejšího odpoledne odnese jen nezapomenutelný zážitek na sílu přírodních jevů.

Snad my ostatní si z této události vezmeme ponaučení, že projevy počasí není radno podceňovat a bouřky obzvlášť!

Milan Čermák