Nyní může cukrářský výrobek získat od EU takzvanou ochrannou známku původu.

Patrně největším producentem perníku v zemi se Pardubice staly za první republiky, kdy se zdejší výrobky vyvážely i do Mexika.

"V Pardubicích tehdy existovalo několik továrniček, které vyráběly perník. Zaměstnávaly neuvěřitelných 2000 lidí. Pro porovnání to bylo stejně, jako měl podnik Fantoma, dnešní rafinerie Paramo," řekl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích František Šebek.

Ve středověku a v průběhu 19. století patřili pardubičtí perníkáři mezi průměr. Do poloviny 19. století se pekly čistě medové perníky, které se vytlačovaly do forem.

"Útlum výroby nejspíš zapříčinilo vymírání včelstev a nedostatek medu, " dodává Šebek.

Pardubice začaly vynikat cukrářským uměním až od konce 19. století. A tehdy se také začal vyrábět perník, jak jej znají lidé dnes.

"Výroba perníku vyžadovala kvalitní mouku, dávalo se do něj více cukru, a už ne tolik medu. Pardubicko bylo oblastí cukrovarů a mlýnů. Snad proto Pardubice patřily mezi největší výrobce v zemi. Ale je to jen domněnka," upozorňuje Šebek.

Zatímco dnes v Pardubicích existuje hned několik firem, které vyrábějí pouze ručně zdobený perník, v minulosti převládala méně pracnější výroba plněných perníků, které se balily do potištěných obrázkových obalů.

"Dnes si pod pardubickým perníkem lidé představí zdobený i plněný perník. Tenkrát to byl víc ten plněný," uzavřel ředitel pardubického muzea.