HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Úterý 16.07.2019
 

SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Katalog KUDY Z NUDY
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality

Jízda králů Vlčnov 2007

Tradiční folklorní slavnosti pod záštitou hejtmana Zlínského kraje Libora Lukáše pořádají Klub sportu a kultury, Obec Vlčnov a Společnost Jízdy králů ve dnech 25. - 27. května 2007.

Tradice jízdy králů ve Vlčnově

Tento tradiční lidový zvyk v naší obci nebyl přerušen ani v době 2. světové války. Bývalí králové z let 1940 (František Vozár) a 1944 (Ing. Josef Kučera) tuto skutečnost osobně potvrzují.

Jízda králů je nenahraditelným kulturním dědictvím po předchozích generacích a proto se KSK Vlčnov, Obec Vlčnov, Společnost jízdy králů, Zlínský kraj, Ministerstvo kultury ČR, soukromé firmy ale i mnoho občanů Vlčnova i dalších měst a obcí v ČR i zahraničí snaží napomáhat jejímu zachování.

Každá jízda králů je novým originálním provedením tohoto zvyku a pro její aktéry svého druhu určitým iniciačním obřadem (jak je známe ze starých kultur) při vstupu mezi dospělé občany obce. Provádějí ji vždy 18letí chlapci a každý z nich jede jako člen královské družiny jen jednou v životě. Králem může být jen malý chlapec ve věku 10-12 let převlečený do dívčího kroje.

První dnes známá informace o vlčnovské jízdě králů pochází z roku 1808, ale její kořeny zcela jistě pochází z doby mnohem starší - podle některých vědců až z doby předkřesťanské.

Historické zprávy o jízdě králů na Moravě

Významné místo představovaly v lidovém kalendáři letnice, spojující se s křesťanskými svatodušními svátky. Příznačným pro tento čas je obyčej volit si krále a pořádat průvody a jízdy, který byl kdysi známý po celé Evropě. Historické zprávy dokládají jeho existenci už ve středověku, vrcholným obdobím svatodušních královských obchůzek, objížděk a her bylo 18. století. Do konce století devatenáctého zcela zaniká tento obyčej v českých krajích a ve Slezsku. Dnes je obecně označován jako "jízda králů". Udržuje se už jen v několika obcích na jihovýchodní a na střední Moravě, v národopisných oblastech Slovácka a Hané. Především na Uherskohradišťsku ve Vlčnově a v Hluku má dnes podobu folklorní slavnosti. Čas od času se jízdy oživují podle vzpomínek pamětníků a starých zápisů i v dalších vesnicích.

Podrobnosti o průběhu královské objížďky na Moravě v 19. století obsahuje záznam Františka Bartoše v díle Moravský lid, vydaném v roce 1892:

Obřad ten konal se všude podobným způsobem; nejnádherněji vypraven byl asi královský průvod na moravském Slovensku. V neděli svatodušní sešli se pacholci v hospodě a vyslali za sebe tři posly k obecnímu starostovi, požádat ho za dovolení, by směli "hledat krála". Majíce povolení zvoliti si krála, synka to 14-15letého některého z nejváženějších občanů, jehož si pak od otce vyprosili. Královi ustanovili dva statečné pacholky za pobočníky a mimo to vybrali si ještě tři vyslance, tři vyvolavače a tři vyběrače. Potom se rozešli po domech vypůjčiti si od děvčat ženských šatů, v něž jezdci toho dne ubráni byli. V pondělí po hrubé upravili a vyšňořili si jezdci, jichž bývalo 20 i více, své koně. Hřívu jim spletli v samé lelíčky ozdobené červenými, modrými a bílými pentlemi. Na konci lelíčků přivázán byl zvoneček nebo rolnička; ocas byl svázán v uzel a opentlen. Prsa koňovi ovázali tureckým šátkem červeným, opentleným. Jezdci pak sami oděli se v bílé ženské rukávce bohatě vyšívané a opásali se bílým fěrtochem. Král měl na hlavě skvostný věnec z vitého kvítí; oděn byl jako jezdci v rukávce s baňatými rukávy a bílé fěrtochy, na nichž přišito bylo plno kytek. Křížem přes prsa a záda přepásán byl dvěma širokými, červenými pentlemi. Jel na bílém koni, na němž místo sedla prostřen byl široký červený šátek. Seděl na svém broni (= bělouši - pozn. V. Frolce), boky maje podepřeny rukama. Král nesměl promluvit k žádnému, proto leckde míval růži v ústech. Oba královi pobočníci, kteří se od něho hnouti nesměli, jeli na vranících tolikéž ozdobených. Oděni byli jak ostatní jezdci, jenom že měli křížem šerpy jako král a hlavy opentleny. V pravici leskla se jim šavle. (...) U prvního stavení vpravo vyvolavači odbočí s cesty a vyvolávají pod okny:

Hýlom, hýlom!
Poslúchajte horní, dolní,
domácí i přespolní,
co vám budu povídat
v svatodušní pondělí: ...
(citace z knihy Jízda králů, Frolec V. a kol., TEPS Praha 1990)

Počátky jízdy králů sahají tak hluboko do historie, že lidé kteří hledali nějaké vysvětlení se často obraceli k mýtům a pověstem. Podle známého vlčnovského rodáka a etnografa Phdr. Josefa Beneše, Csc. jsou všechny legendy jenom romantické výmysly, které svědčí o snaze vůbec nějak vysvětlit existenci tohoto tvrdošíjně udržovaného starobylého obřadu. Lidé ho už nechápali, protože má daleko starší a hlubší kořeny. Odborníci se kloní k názoru, že jízdy představovaly prastarý dospělostní obřad, jímž se mládenci zařadili do řad bojovníků, tedy dospělých členů společenství. Druhou rovinu tvoří ochranná funkce, která měla zajistit magickými praktikami polní úrodu a dostatek obživy. Nemůžeme ovšem předpokládat, že by se oba tyto momenty dochovaly ve vědomí lidí až do 19. století jako reálné. Ale rozhodně zůstaly v povědomí jako dědictví po minulých generacích, které se udržovaly i bez rozumového odůvodnění.

Jízda králů ve Vlčnově se během staletí téměř nezměnila a dnes se pravidelně koná už jen zde, ačkoliv ještě v době mezi oběma světovými válkami se aspoň občas prováděla ve více než dvaceti okolních obcích.

Krojovaný průvod s jízdou králů : Vlčnov, neděle 27. 5. 2007 ve 13.30 hodin

Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, z.s.p.o., Radnická 2, 602 00 Brno, www.ccrjm.cz

Související články na www.jizdakralu.cz

Zveřejněno 17.05.2007 v 09:18 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR