HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Pondělí 11.12.2017
 

SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Katalog KUDY Z NUDY
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality

Priessnitz Vincenz

Jméno: Priessnitz Vincenz
Datum nar.: 4.10.1799 (Česká Ves)
Datum umr.: 28.11.1851 (Gräfenberg)
Obor: vodní doktor
Působiště: Gräfenberg


Vincenc Priessnitz byl nejmladším ze šesti dětí frývaldovského občana a gräfenbergského rolníka. Narodil se 4.10.1799 a již jako dítě byl nápadný svým živým pozorovacím darem, výtečnou pamětí a bystrostí. Při návštěvě obecné školy se u něho projevily dobré vlohy pro čtení a počty. Jen psaní mu působilo obtíže, protože byl často odváděn od školní docházky zemědělskými pracemi v otcově hospodářství, a tak nemohl získat potřebnou zručnost.
Předmětů k tomu, aby se Priessnitz stal "vodním doktorem", bylo pravděpodobně více. 100 km severozápadně od Jeseníku je polské město Swidnica. Na počátku a uprostřed 18.století zde působili dva lékaři - otec a syn,
dr. Hahn st. a dr. Hahn ml., a s úspěchem prováděli léčení vodou, proto dostali název "vodní kohouti" (Hahn znamená v němčině kohout). Zkušenosti těchto lékařů jistě přispěly ke vzniku vodoléčby v lázních Jeseník. Ale Priessnitz také pozoroval potulné léčitele při jejich praxi, jak ošetřovali pomocí vlhkých obkladů a zaříkávání nemocný dobytek. K tomu ještě přistoupila pozorování na vlastním těle. Zranil se a vlastní utrpení jej přímo provokovalo k tomu, aby použil jako léčebného prostředku studenou vodu. Vypráví se, že mu již jako chlapci přišlo na mysl, že chladná čerstvá pramenitá voda musí mít živou a sílící moc. Vedla ho k tomu následující příhoda:

Jednou, když pobýval v lese, pozoroval kulhající srnku, který byla zjevně postřelena na zadní noze. Poraněné zvíře přicházelo denně ke stejnému prameni, aby si tam koupalo postiženou končetinu v chladné vodě. Přitom viděl, že zvíře kulhalo stále méně, až se nakonec uzdravilo...

Tolik příběh, ale nevíme, jak dalece je pravdivý. Patří k dobré tradici každých lázní, že při jejich vzniku se něco podobného událo: Karlovy Vary mají svého jelena, který se opařil v horkých pramenech, Velké Losiny zase vyprávějí o nemocném koni, který se koupal v tamějších léčivých pramenech a uzdravil se. Proč by tedy lázně Jeseník (Gräfenberg) neměly mít svou uzdravenou srnku? V době, kdy žil Priessnitz, bývalo mezi rolníky ve zvyku léčit nemocné koně tak, že se zvíře zabalilo do mokrých a na to do suchých hadrů a nechalo se potit. O tomto léčebném postupu u nemocných zvířat již byla zmínka. "Zaříkávací formule" však byla Priessnitzovi cizí, ale všechny ostatní léčebné postupy jej přivedly k tomu, že rychle pochopil, že vlhké zábaly jsou léčivější a důležitější než zaklínadlo.
V patnácti letech vyzkoušel Priessnitz účinek chladné vody sám na sobě, když opakovaně ponořoval zhmožděný prst do chladné lázně a pocítil úlevu. V sedmnácti letech utrpěl vážný úraz. Nešťastnou náhodou se dostal pod kola vozu plně naloženého obilím a při tom došlo k několikanásobné zlomenině žeber. Zdravotní stav mladíka byl skutečně velmi vážný a přivolaný lékař prohlásil, že zraněný musí buď zemřít, nebo zůstane až do smrti mrzákem. Ale Priessnitz neztratil odvahu a začal se líčit sám, tak jak to viděl u sousedů při léčení poraněných zvířat - pomocí vlhkých zábalů. Při provádění léčby byl velmi vytrvalý a trvalo to celý rok, než byl konečně zdráv.
Na základě vlastních zkušeností s používáním studené vody při léčení zevních poruch, tedy u podvrtnutí, zhmožděnin a poranění, doporučoval také tento postup i ve svém okolí tam,kde se o takových onemocněních dozvěděl: používat chladnou vodu ve formě omývání a chladných vlhkých obkladů. Protože tento prostý léčebný prostředek, kterého používáme i v dnešní době při určitých poraněních, neztratil nic na své účinnosti, dostalo se brzy Priessnitzovi pojmenování "vodní doktor". Sousedé za ním přicházeli s prosbou o radu a již ve svých devatenácti letech byl povolán na Moravu a do Lanškrouna v Čechách, aby tam pomáhal nemocným pomocí vodoléčby. Lidé hledající pomoc ho přímo nutili k tomu, aby své metody stále více propracovával a aby přešel od léčby zevních poškození také k léčení vnitřních onemocnění.
Priessnitz tedy také začal léčit různá onemocnění kloubů, jako je dna, revmatismus, oteklé a ochrnuté údy, onemocnění jater, bolesti žaludku, hemoroidy, tvrdošíjnou zácpu a oslabení nervů. Způsob jeho léčebných metod spočíval zpočátku v provádění celkového nebo částečného omývání, v přikládání obkladů, pití vody a dietě. Teprve později přešel k potním kůrám, k celkovým vlhkým zábalům a k lázním. Příval pacientů k laikovi musel vyvolat u lékařů závist a zlobu, což skončilo u soudu obžalobou z mastičkářství. "Umí jen lidem vytahovat z kapes peníze!" Vypráví se anekdota, kde uzdravený mlynář byl přivolán k soudu, aby tam vypovídal. Zpočátku ošetřoval tohoto muže lékař pro onemocnění dnou, a protože léčba neměla úspěch, tu postižený vyhledal Priessnitze, který mu pomohl. Na otázku soudce, kdo mu vlastně pomohl, šibal odpověděl:"Mně pomohli oba, jak lékař, tak Priessnitz. Lékař mne zbavil peněz a Priessnitz nemoci."

V lednu 1831 se podařilo Priessnitzovi získat povolení ke zřízení lázeňského ústavu. Vypracoval velký, náročný léčebný postup, jehož základem bylo ranní pocení v suchém zábalu, pití chladné vody a po skončení potní kůry následovala celková lázeň, procházka v lese spojená s ledově studeným polevem pod zcela primitivní sprchou, kdy do dřevěného koryta byla sváděna voda z pramene. Voda padala na pacienta, který stál v dřevěné ohradě. V odpoledních hodinách se opakovala potní kůra a byla opět spojena s celkovou chladnou lázní nebo sprchou. Používal také zvláštní metodů zábalů. Dělil je na uklidňující a povzbuzující nebo ohřívající zábaly. K mírnění bolesti při podvrtnutích, zhmožděninách, zánětech a nadměrném městnání krve jsou účinné často se střídající mokré šátky nebo ve vodě namočená mycí houba. Léčil pomocí povzbuzujících nebo ohřívajících zábalů - to jsou dodnes dobře známé Priessnitzovy zábaly - kdy vyždímaný vlhký kás plátna se přiloží na část těla a je těsně překryt suchým plátnem. Vlhký zábal působí na kůži dráždivě a vyvolává reaktivní hyperaemii (překrvení) a vede k silné tvorbě tepla. Prostřednictvím takových zábalů se podráždí kůže, živě se podpoří odpařování. Priessnitz prováděl po celý svůj život vodoléčbu sám na sobě.

Příval pacientů do lázní Jeseník (Gräfenberg) stále rostl. Starý dřevěný rodný dům Priessnitze nestačil na ubytování pacientů, také později na témže místě postavený kamenný dům byl brzy malý. V r.1837 vznikl velký léčebný dům s prostornou tělocvičnou, kde byl živý provoz. Sláva Priessnitzových lázní se postupně šířila nejen po okolí, nýbrž také po tehdejší rakousko-uherské monarchii, dokonce i za hranice. Svědčí o tom mnoho pomníků, které dali postavit "svému lékaři" vděční pacienti z Pruska, Anglie, Polska, Rumunska atd. Priessnitz zemřel v r.1851. Snad přispělo k jeho časné smrti buď ono těžké zranění, které utrpěl ve svém mládí, nebo byla příčina v onemocnění jater, které nemělo svůj původ v alkoholu, neboť se jeho pití vystříhal.

Přestože Priessnitz nebyl lékařem, měl důvěrný vztah ke svým pacientům. Takto mu bylo umožněno snadněji léčit choroby svých nemocných. Velmi zajímavý je jeho výrok, který je rovněž vhodný pro naši dobu: "Naším úkolem není léčit nemoc, nýbrž musíme léčit nemocného, jeho životní funkce, jeho vůli, činnost jeho orgánů, jeho vylučovací a krvetvorné schopnosti." Protože tyto uvedené faktory jsou u různých pacientů se stejným onemocněním v zásadě odlišné, je také léčba odlišná. Že Priessnitz nevyužíval pouze léčení prostřednictvím vody, ale také i jiných léčebných prostředků, které měly zasáhnout celý životní styl člověka, to vyplývá z jeho odkazu, který je vyryt do malého pomníčku (před někdejším léčebným domem): "Chceš-li dosáhnout u živého organismu vlhkého tepla nebo svěží síly, pak pomysli na chladnou vodu, která jako největší léčivý činitel ve spojení s dietou, pohybem a čistým vzduchem tvoří přírodní léčebnou metodu. Proto neklesej na mysli a důvěřuj této jedině pravé léčivé síle, když tě ohrožují náhlá nebo vleklá onemocnění." toto poznání z odkazu V.Priessnitze se snaží i dnes uskutečňovat lázně Jeseník.

Sestavil: MUDr. Alois Kubík


Vincenz Priessnitz - Vodní doktor na Gräfenberku (1959)

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) 56, 07.08.2003 v 13:41 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR