HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Čtvrtek 23.11.2017
 

SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Katalog KUDY Z NUDY
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality

Hončova hůrka - Příbor - Skotnice

Hončova hůrka, Skotnice u Příbora - významná mineralogická lokalita

Lokalita Hončova hůrka se nachází na kótě 336 m n. m., východně od obce Skotnice, sev. od Příboru.

Tato lokalita náleží k pásu efuzivních vyvřelin spodnokřídového stáří (Menšík 1983), táhnoucímu se ve směru Č. Těšín - Staříč - Příbor - Nový Jičín. Po geologické stránce je těleso Hončovy hůrky tvořeno příkrovovým efuzivem pikriticko - peridotitického typu prorážející souvrství těšínsko - hradišťských slídnatých břidlic (Rusek, Valošek 1968).

První písemná zpráva o této lokalitě se objevila v práci Zepharoviche roku 1859, následuje řada autorů, z nichž jmenuji nejvýznamnější: G. Tschermak, J. Sapetza, E. Urban, E. Burkart, O. Pacák, T. Kruťa (Rusek, Valošek 1968).

Lokalita byla původně odkryta malým lomem, který byl v letech 1966 - 1967 rozšířen, při těžbě štěrku, do současné podoby (Rusek, Valošek 1968).

Vzhledem k jedinečnosti této lokality pro celou podbeskydskou oblast jsem v roce 1995 - 1996 zde prováděl mineralogický výzkum jehož výsledky zde shrnuji.

Pro lokalitu je charakteristický výskyt melafyrových pecek. Pecky jsou vyplněny zejména kalcitem nebo křemenem. Jsou zdrojem nejefektnějších ukázek mineralogických vzorků. Obsah a struktura jednotlivých pecek se značně liší. Některé jsou vyplněny výhradně kalcitem. Pokud zůstane uprostřed dutina, krystaluje do ní kalcit bílými nebo nažloutlými klenci. Velikost takových pecek dosahuje až desítky cm.

Dalším typem kalcitové výplně je jeho postupné usazování s barevnými odchylkami. Vzniká tak achátová kresba ("pseudoachát"). Velikost těchto mandlí nepřesahuje 10 cm. Výplně dalších pecek tvoří kombinace křemen - kalcit. Nejprve se usazuje v dutině tenká vrstva kalcitu, na níž nasedají krystaly křemene o velikosti max. 6 mm. Většinou jde o křišťál, vzácněji ametyst a velmi vzácně záhnědu, někdy s přechody jednotlivých odrůd. V jedné z takových geod byly mezi krystaly křišťálu objeveny dva křišťálky rutilu o velikosti 1 mm. Často na křemen nasedá kalcit, který dutinu úplně vyplní, nebo tvoří až 3 cm klence. Takové pecky běžně dosahují 5 cm, byla nalezena i geoda o délce 20 cm. Vzácné jsou dutiny vyplněné jen křemenem - chalcedonem s achátovou kresbou. Acháty jsou nevýrazně zbarveny. Jednotlivé vrstvy jsou tvořeny odstíny šedé barvy. Při současném stavu lokality lze nalézt acháty do velikosti 5 cm. Charakteristickým minerálem lokality je miemit - vláknitá odrůda dolomitu (Rusek, Valošek 1968). Tvoří vystýlku pecek v barvě šedožluté až špinavě žlutozelené. Vrstvička miemitu v dutině dosahuje mocnosti až 8 mm. Výskyt tohoto minerálu je vázán zejména na jižní stěnu lomu. Z těchto míst také pochází několik vzácných nálezů chalcedonu v ledvinitém vývoji. Vyplňuje nepravidelné dutiny až 3 mm vrstvičkou. Je průsvitný, světle šedé barvy.

Dalším typem mineralizace jsou hojné kalcitové žíly. Nejmohutnější jsou v jihozápadní části lomu, kde dosahují mocnosti až 30 cm. Jsou tvořeny bílým dokonale štěpným kalcitem s častými dutinami. Krystaly v dutinách dosahují velikosti 5 cm. Velmi vzácně se v těchto dutinách objevují na kalcitových klencích oboustranně ukončené krystaly křišťálu (až 6 mm). V severní partii lomu se vyskytují zeolitové minerály heulandit a ferrierit. Tyto minerály jsou vázány na žilky kalcitu do mocnosti 1 cm, štěpící se nebo vykliňujjící. Heulandit (dříve klinoptiolit) má cihlově červenou barvu a krytsalky tvoří shluky do velikosti 4 mm. Nasedá na stěny puklin, které jsou následně vyplněny kalcitem. Ferrierit doprovází heulandit, vyskytuje se však vzácněji. Vytváří většinou radiálně paprsčité shluky bílé barvy o velikosti okolo 1 mm. Řadí se mezi vzácné zeolity.

V jihozápadní části lomu a na přilehlém poli, poblíž kontaktu efuziva s břidlicemi se hojněji vyskytuje rohovec. Celistvý, kusový barvy šedomodré, šedozelené až černozelené, je zde nalézán v hojných úlomcích, méně často ve větších kusech. Místy přechází v kalcedon. Tamtéž lze nalézt volné krystaly augitu. Jsou to většinou dokonale vyvinuté, neprůsvitné, tabulkovité krystaly černé barvy, většinou pokryté rezavým povlakem, nebo částečně zvětralé. Pak jsou špinavě nazelenalé. Krystaly jsou průměrně 8 mm veliké, největší má rozměry 15 x 10 x 7 mm. Augit vznikl většinou metamorfózou olivínu a uvolňuje se z rozpadávající se mateční horniny.

Stálé návštěvy sběratelů, postupné zarůstání lomu a v poslední době i využití jako motokrosová trať, způsobuje devastaci této jedinečné mineralogické lokality. Nálezy kvalitnějších vzorků jsou již výjimečné.

Ve zprávě jsou uvedeny jen minerály nalezené v průběhu výzkumu, všechny vzorky jsou uloženy v Ostravském muzeu.

Smutný Zbyšek

Literatura:
Menšík E. (1983) Geologie Moravskoslezských Beskyd a Pobeskydské pahorkatiny
Ústřední ústav geologický, Praha
Rusek P., Valošek Č. (1968) Hončova hůrka u Příbora - zajímavá mineralogická lokalita Pobeskydí
Přírodovědný sborník XXIV. Ostravské muzeum, Ostrava.

LOKALIZACE

NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 336.00 m
DALŠÍ INFORMACE: http://www.Pribor-mesto.cz

AKTUALIZACE: Petra Kolářová (Kancelář vedení města) 139, 27.08.2013 v 10:37 hodin
Copyright 1998-2017 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR