Přírodní památka Hluboče

Základní údaje:
Přírodní památku Hluboče tvoří svažitá, mírně zvlněná louka nad levým břehem Hlubočského potoka se severní expozicí. Ze tří stan je obklopena lesem, z jedné strany hrází se vzrostlou stromovou zeleni. Vyskytuji se i solitérní stromy. Nachází se 2 km vlevo od silnice vedoucí z Brumova-Bylnice směrem na Trenčín v nadmořské výšce 430 až 490 m. Katastrální území Bylnice, okres Zlín, CHKO Bílé Karpaty. Vyhlášeno v r. 1988, výměra 2,5800 ha.

Motiv ochrany:
Cílem ochrany je zachování jednoho ze zbytků jednosečných květnatých bělokarpatských luk s výskytem mnoha vzácných a ohrožených rostlinných druhů.

Geologie, půdní poměry:
Geologický podklad je tvořen magurským flyšem svodnického souvrství bělokarpatské jednotky. Převažují vápnité jílovce a slínovce (spodní paleocén až svrchní křída). Půdním typem je kambizem typická.

Botanika:
K nejvýznamnějším druhům PP Hluboče patři stařinec dlouholistý moravský (Tephroseris longifolia subsp. moravica), který byl popsán v roce 1979 právě ze severovýchodní části Bílých Karpat. V této oblastí roste na několika mikrolokalitách a PP Hluboče je jednou z nich. Jedná se o kriticky ohrožený druh v okrese Zlín, v CHKO Bílé Karpaty a v celé České republice, neboť dosud nebyl zjištěn jinde než v prostoru mezi Valašskými Klobouky, Nedašovou Lhotou, Brumovem-Bylnicí, Sidonií a Štěpánem.

K velmi vzácným a kriticky ohroženým druhům náleží i tořič čmelákovitý Holubyho (Ophrys holosericea subsp. holubyana), který byl až do roku 1989 považován v okrese za nezvěstný. Po 30 letech pátrání a hledání byl nalezen právě na této lokalitě, která je dosud jeho jediným známým recentnim nalezištěm v severní části Bílých Karpat a v celém zlínském okrese. Ze vstavačovitých, většinou zvláště chráněných rostlin se dále vyskytuje vstavač vojenský (Orchis militaris), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), prstnatec Fuchsův Sooův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), hlavinka horská (Traunsteinera globosa), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) a bradáček vejčitý (Listera ovata).

Z dalších významných druhů je to medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a prvosenka vyšší (Primula elatior). Doprovodnými jsou druhy charakteristické pro bělokarpatské louky a křovinaté lesní lemy, včetně druhů rozšířených obecně. K hojným na lokalitě patří např. plicník měkký (Pulmonaria mollis), tužebník obecný (Filipendula vulgaris), jetelovec chlumní (Amoria montana), nápadný je náholník plamatý (Trommsdorfia maculata), chrastavec Kitaibelův (Knautia kitaibelii) a mnohé další.

Zoologie:
Podrobný zoologický průzkum nebyl dosud proveden.

Lesnictví:
Lokalita je bezlesí, v okolí se nacházejí listnaté lesy s převahou buku lesního.

Management, ohrožení, návrhy opatření:
V minulosti bylo území součástí rozsáhlého komplexu jednosečných bělokarpatských luk, jejichž podstatná část byla v 80. letech 20. stol. zrekultivována. Lokalita byla v 80. letech nepravidelně kosena a vypásána, od 90. let je kosena pomocí malé mechanizace. Má dobré předpoklady k udržení současného stavu a uchováni pestrého lučního společenstva se všemi významnými druhy. Je hodnotná i po stránce krajinářské. Do budoucna se počítá s rozšířením o přilehlý komplex luk v nivě potoka.


Literatura:
Rezervační kniha, Správa CHKO Bílé Karpaty, AOPK ČR.
Batoušek P. (1989): Pastarček dlouholistý moravský - Tephroseris longifolia subsp. moravica Holub. - Zprav. CHKO Bílé Karpaty, 6: 22-25, Luhačovice.

Batoušek P. (1995): Zur Kenntnis vom Dactylorhiza fuchsii (Druce) Sóo subsp. sooana (Borsos) Borsos. - J. Eur. Orch., 27: 51-74, Stuttgart.

Batoušek P. (1997): Zwei neue Hybriden aus der Tschechischen Republik. - J. Eur. Orch., 29: 641-652, Stuttgart.

Elsnerová M., Krist J., Trávníček D. (1996): Chráněná území okresu Zlín. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, prosinec 1996.

Jatiová, M., Šmiták, J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, středisko Brno.

Kuča, P., Májsky, J., Kopeček, F. & Jongepierová, I. (1992): Monografie "Bílé Biele Karpaty". Bratislava.

Mackovčin P., Jatiová M. a kol (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II., AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz