Základní údaje: Horský prales Razula se nachází v závěru údolí Malá Hanzlůvka, v pramenné oblasti Kolešnárky (levostranného přítoku Vsetínské Bečvy) 0,5 km SZ pod vrcholem Lemešné (950 m) v Javorníkách. Katastrální území Velké Karlovice, okres Vsetín, výměra 23,52 ha, nadmořská výška 660-812 m. Vyhlášeno v roce 1949.

Motiv ochrany: Jedlobukový porost pralesovitého charakteru s příměsí smrku a javoru klenu s výskytem vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů.

Geologie, půdní poměry: Vsetínské vrstvy zlínského souvrství račanské jednotky.

Botanika: V rezervaci je zastoupena typická flóra horské jedlobučiny, byl zde proveden podrobný lesnický výzkum a průzkumy mykoflóry, mechů i vyšších rostlin. V bylinném patře se vyskytuje šťavel kyselý (Oxalis acetosella), svízel vonný (Galium odoratum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), bažantka vytrvalá (Mercurialis perennis), ze vzácných a ohrožených druhů rostlin byly zaznamenány např. kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), prvosenka vyšší (Primula elatior), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) a vranec jedlový (Huperzia selago).

Prales Razula je významnou mykologickou lokalitou. Bylo zde zjištěno 210 druhů makroskopických hub, kromě druhů běžných se vyskytují i druhy velmi vzácné. V roce 1994 zde byla objevena saprofytická houba pórnatka brvitá. Na padlých i stojících odumřelých kmenech jedle se vyskytuje vzácný korálovec jedlový, ze vzácnějších druhů se dále vyskytují trámovka jedlová, bělochoroš severský a řada dalších dřevokazných hub. Na kořenových nábězích živých kmenů jedle roste bondarcevka horská a vzácný kotrč Němcův. Na jedli parazituje ohňovec Hartigův (nápadná houba připomínající mořskou hvězdici, zavlečená k nám z Austrálie), bránovitec hnědofialový a vzácnější houžovec bobří, na buku ze vzácnějších druhů korálovec bukový a slizečka slizká.

Na smrku roste anýzovník vonný, troudnatec pásovaný, vzácná šupinovka kozincová aj. Na holé zemi roste vzácnější mísenka oranžová, z dalších pozemních druhů byly zjištěny lošák jelení, lošák ryšavý, vzácný kyj uťatý a velmi vzácný lošákovec rezavý (nalezen v r. 1994).

Z mykorhizních hub bylo v Razule zjištěno kolem 30 druhů, především z rodů holubinka, ryzec, muchomůrka a vláknice, ze vzácnějších druhů např. holubinka nádherná, holubinka lepkavá, holubinka Quéletova, holubinka sluneční, holubinka hlínožlutá a holubinka dívčí, ze vzácnějších ryzců byl zjištěn ryzec plstnatý, ryzec zelený, ryzec játrohnědý, ryzec jedlový a ryzec černohlávek, z vláknic vzácná vláknice pavučinatá.

Zoologie: V NPR Razula bylo dosud zjištěno více než 70 druhů obratlovců, z toho 53 druhů ptáků. Výzkum avifauny byl v rezervaci soustavně prováděn v letech 1978-1992, v celé ČR tak patří ke kvantitativně nejdéle sledovanému horskému pralesu. Na přírodě blízké lesní porosty jsou vázány ohrožené druhy ptactva jako strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, čáp černý, žluna šedá, datel černý, holub doupňák, sluka lesní a puštík obecný. Z obojživelníků se zde hojně vyskytuje mlok skvrnitý.

Lesnictví: Území je tvořeno různověkým nestejnorodým porostem v různých fázích přirozeného vývoje pralesovitých formací s vysokým podílem odumřelého dřeva (souše, zlomy, vývraty). Pouze menší plocha ve východní části rezervace byla obnovena clonnou sečí. Hlavní dřevinou v rezervaci je buk lesní, podstatné zastoupení má dosud jedle bělokorá. Z ostatních dřevin je nejvýznamnější smrk ztepilý, jednotlivě se vyskytuje javor klen a jasan ztepilý. Nadúrovňová generace jedle vykazuje rychlý úbytek životaschopných jedinců, jejich stáří se pohybuje kolem 300-350 let. V podrostu a v hlavní úrovni se celoplošně uplatňuje buk. Zmlazení ostatních dřevin (jedle, smrk) probíhá jednotlivě bez výrazného uplatnění, v důsledku působení zvěře a konkurenčních vztahů.

Management, ohrožení, návrhy opatření: Na tomto území se dlouhodobě sleduje dynamika přirozeného vývoje lesních porostů ("Výzkum dynamiky vývoje pralesovitých rezervací v ČR", grant GAČR, VS 54).

Historie: V 15. až 18. století se porosty v Javorníkách využívaly k pastvě dobytka (ovce, kozy). Do postavení železnice v r. 1908 převládala na Karlovicku tzv. toulavá seč, poté se zavedlo holosečné hospodaření se zaměřením na pěstování smrku. Přesto se zde prales udržel. Od r. 1927 se provádí převážně nahodilá těžba. V r. 1935 byl porost prohlášen za chráněný, nesmělo se zde těžit ani vyvážet padlé dříví. Rezervace pak byla oficiálně vyhlášena v roce 1949.

DALŠÍ INFORMACE: http://nature.hyperlink.cz