Osídlení bylo zaznamenáno již kolem roku 1528. První zmínka o Morgenstern je v roce 1568. České jméno Smržovka po houbě smrži si němečtí přistěhovalci vyložili jako Smržovku - čili řemdih, což je středověká zbraň podobná smrži a nazvali obec Morgenstern. V němčině znamená jak jitřenku, tak Smržovku. Ve všech historických podkladech je psáno jméno Morgenstern, později došlo k chybnému přepisu na Morchenstern. Podle druhé verze jméno Morgenstern (Jitřenka) dostala osada od prvních osídlenců - dřevorubců ze západních částí Krušnohor. S tímto jménem se můžeme setkat v oblasti Krušných hor i v současné době.

Osídlený prostor patřil ke konci 16. století pod správu hraběte Smiřického. Dcera hraběte - Margareta - byla matkou hraběte Valdštějna (Wallenstein), majitele zámku v blízkém Frýdlantu. Za účast na spiknutí proti císaři Ferdinandu II. byly roku 1621 pozemky Albrechta Johanna Smiřického zkonfiskovány a přiděleny hraběti Albrechtu Wenzel Eusebius von Wallensteinovi. Hrabě Valdštejn se stal vévodou Frýdlantu, Mecklenburska, Sagan, hrabství Schwerin, Rostoku a Stangardu. Majitel 49 panství byl pánem celých severních Čech včetně panství Morgenstern. Roku 1628 přenechal Valdštejn hraběti Nikolausovi DesFours-Walderodovi za výjimečně věrné vojenské služby ve 30-ti leté válce postupně svoje panství Navarov, Rohozec, Semily a roku 1635 také panství Morgenstern. V této době má obec 46 domů s 276 obyvateli. Podle první pozemkové knihy z roku 1647 k Morgensternu patřily vesnice Jiřetín, Albrechtice, Josefův Důl, Tanvald, Nová Ves, Lučany, Maxov a Janov.

Za vlády Valdštejna se stával Morgenstern střediskem lnářského a plátenického průmyslu a již v 16. století se stala obec kolébkou sklářské výroby. Na Černostudničním hřebenu (tehdy Morgenstenberg) byla podle soudního dokumentu již roku 1568 sklářská huť. Obec zaznamenává rozmach v 17. a 18. století. Stává se střediskem textilního a sklářského průmyslu se silným stavebním ruchem a kulturním životem. Dne 2.7.1766 navštívil Morgenstern Josef II. V roce 1840 byl nalezen léčivý pramen Hartwigův pramen. 23.května 1905 byla Smržovka povýšena na město a v této době měla více než 7.000 obyvatel. Maximálního počtu obyvatelstva dosáhla v roce 1939 - 12.000. Poválečné období znamenalo po odsunu občanů německé národnosti značný pokles obyvatel. V roce 1945 byl založen ochotnický divadelní spolek Bratří Čapků. V té době mělo město tři obecné školy, jednu školu měšťanskou a Lidovou školu hospodářskou. Sloučením textilních a sklářských podniků po roce 1950 vznikly závody Seba, Jablonecké sklárny, Skleněné bižuterie a Lustrové sklo.