HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Neděle 12.07.2020
 

SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Katalog KUDY Z NUDY
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality

Naučná stezka Jana Karafiáta

Naučná stezka JANA KARAFIÁTA

1) Valaššké Meziříčí - u nádraží
Meziříčí bylo založeno na levém břehu Rožnovské Bečvy, první zmínka pochází z roku 1297. Na pravém břehu Bečvy vzniklo Krásno v roce 1299. Teprve v roce 1924 došlo ke spojení obou měst ve Valašské Meziříčí.
Naučná stezka Jana Karafiáta vede přes park Botanika a Štěpánov (390 m n.m.) na Podhájí a odtud kolem lyžařského vleku nad obcí Veselá do Velké Lhoty a dále až k přehradní nádrži v obci Bystřička. Na trase dlouhé cca 14 km, vyznačené na každé informační tabuli, je celkem 16 zastavení, které návštěvníky seznamují s přírodou a historií okolí Valašského Meziříčí. Naučná stezka je věnována Janu Karafiátovi, autorovi známých Broučků, který 20 let sloužil jako evangelický farář na Velké Lhotě (1875-1895). Stezka je určena zejména rodičům s dětmi a školní mládeži. Téměř na každém zastavení naleznete přírodovědné, historické a jiné všetečné otázky od jednotlivých postaviček Broučků. Správné odpovědi najdete na druhé straně panelu.

2) Kostel sv. Trojice
Nacházíme se u kostela svaté Trojice. Je to ranně renesanční stavba, kterou tvoří polygonálně ukončený zděný presbytář s kaplí a sakristií a roubená loď s ochozem. První písemná zmínka je z roku 1605 a hovoří o opravě oltáře, další se zmiňují o tom, že řeznický cech věnoval kostelu obraz Nejsvětější Trojice a měšťan Krčmář hlavní oltář. Kostel byl zbudován za hradbami města a byl v 17. a 18. století hřbitovním kostelem, ale od roku 1693 byl také poutním kostelem s tradicí svatotrojických poutí.
V dobách třicetileté války byl několikrát vypálen a požár jej poškodil také v závěru 19. století. Od roku 1904 kostel sloužil k bohoslužbám studentů gymnázia, v roce 1919 byl zrušen hřbitov a rozebrána zeď kolem něj. K liturgickým obřadům přestal kostel sloužit v padesátých letech a v roce 1953 byl předán městu pro muzejní účely. Od roku 1968 jej spravovalo Valašské muzeum v přírodě, po něm Vlastivědné muzeum, které zde vybudovalo lapidárium. jehož nestarším exponátem je nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské z roku 1584. Od roku 1981 se zde příležitostně konávaly koncerty.

3) Park Botanika
V parku zvaném Botanika, zřízeném pro potřeby nedalekého gymnázia v roce 1892, stojí evangelický kostel, který od svého slavnostního otevření v listopadu 1909 až do dnešních dnů budí pozornost odborníků i náhodných turistů. Netradiční propojení kostela a farní budovy a jižní prvky do stavby vnesl chorvatský stavitel Kalda. Farní budova sloužila v prvních letech jako alumnát - ubytovací kolej pro evangelické studenty. Dnes se zde schází evangelíci z Valašského Meziříčí a blízkého okolí k bohoslužbám a jiným shromážděním. Před kostelem je socha prvního prezidenta československé republiky T.G.Masaryka, která vydává určitou výpověď o tak trochu absurdním světě, v němž žijeme. Pomník zakladatele státu byl vybudován v roce 1925. Od té doby byl několikrát zbourán a obnoven.

4) Valašské Athény
Jen jeden rok uplynul od roku 1860, v němž byl vydán Říjnový diplom umožňující zakládání českých spolků, a již byl z iniciativy meziříčského kaplana Františka Pavlíka ve městě založen Čtenářský spolek, při němž vznikl pěvecký sbor Beseda, fungující dodnes. V roce 1864 vznikla ve městě první tělovýchovná jednota Sokol na Moravě a počet českých spolků ve městě stále vzrůstal. Ve městě vyvíjela činnost Hasičská Jednota, Občanská beseda, Měšťanská beseda, Živnostensko-řemeslnická beseda a další spolky. Muzejní společnost, která vznikla v roce 1884, vytvořila první muzeum na Valašsku a druhé české na Moravě. Ve městě nevznikaly jen spolky, ale také školy. V roce 1871 zde bylo založeno třetí gymnázium na Moravě, v roce 1874 Odborná škola pro zpracování dřeva. Valašské Meziříčí se stalo centrem kultury a vzdělávání pro široké okolí a bylo nazýváno Valašskými Athénami.
Když po dlouhých letech umlčování spolkového života začaly spolky opět vznikat, bylo v roce 1994 založeno občanské sdružení Valašské Athény, které pořádá různé kulturní akce. Mezi občany města jsou oblíbena zejména vystoupení divadla Schod, které se s humorem dívá nejen na dávnou minulost, ale i na současné dění kolem nás.

5) Štěpánov - panoramatická mapa
Z tohoto místa se nám otevírá krásný pohled na hřeben Veřovických Javorníků, na Radhošť a za příznivého počasí také na Lysou horu.
Oblast Veřovických Javorníků a Radhoště tvoří severozápadní hranici CHKO Beskydy, která je svojí rozlohou 1160 km největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Nejnižší nadmořská výška CHKO je u Zubří (350 m), nejvyšší na Lysé hoře (1.328 m).
CHKO Beskydy se nachází na západním okraji karpatského oblouku a zaujímá asi 1/3 okresu Vsetín, zbývající část leží v okrese Nový Jičín a Frýdek Místek. Asi 70 % rozlohy pokrývají lesy. Původní smíšené, převážně jedlobukové porosty, byly v minulosti většinou přeměněny na smrkové monokultury. Nejcennější části přírody, včetně zbytků původních lesních porostů, lučních a mokřadních ekosystémů, pseudokrasu a dalších geologických zajímavostí, jsou v současností chráněny ve více než 40 maloplošných chráněných územích. Jedině v CHKO Beskydy se v rámci české republiky pravidelně vyskytují všechny tři velké šelmy medvěd, vlk a rys.

6) Podhájí Luční společenstva
Zemědělská činnost přetvářela krajinu Valašska od 16.století tedy od doby tzv. valašské kolonizace. Pasekářský způsob hospodaření a salašnictví doprovázelo klučení lesů a přeměna těchto ploch na pole a louky. Vzniklá luční společenstva byla druhově velmi pestrá díky pravidelnému vypásání hospodářskými zvířaty (zejména ovečkami) a kosení.
Z významnějších druhů rostlin můžeme během roku na loukách a okrajích lesů najít např.prvosenku vyšší a jarní, kopretinu luční, pryskyřník prudký, zvonek luční, bukvici lékařskou, chrpinu luční, dobromysl obecnou nebo třeba ocún jesenní. Na mokřejších loukách v okolí Vichur rostou i chráněné vstavače např. prstnatec listenatý, vstavač mužský, kruštík bahenní a širolistý.
Kvetoucí rostliny lákají včely, čmeláky a motýly, z nichž nejnápadnější jsou např. otakárek fenyklový, babočka kopřivová, bodláková a paví oko, žluťásek rešetlákový a různé druhy okáčů.
V současné době se v okolí Valašského Meziříčí nachází velmi málo původních luk. Díky intenzivnímu přihnojování v minulosti byla většina květnatých luk přeměněna na kulturní louky, které jsou druhově podstatně chudší.

7) Podhájí - živočichové v lese
Poblíž tohoto zastavení můžeme během roku pozorovat některé druhy živočichů, pro které je les domovem. Při troše štěstí se nám podaří zahlédnout veverku obecnou, srnce obecného nebo i zajíce polního. Z nápadnějších ptáků spíše uslyšíme než uvidíme datla černého, strakapouda velkého a sojku obecnou.
Často nás na přítomnost různých druhů živočichů upozorní jejich pobytové znaky. Jsou to nejen stopy, ale i trus, vývržky, zbytky potravy nebo ohlodané šišky, oříšky apod. Z těchto pobytových znaků může dobrý pozorovatel zjistit výskyt dalších druhů živočichů jako je liška obecná, kuna lesní (v blízkosti člověka kuna skalní), ježek východní, plšík lískový, myšice lesní, norník rudý, ze sov puštík obecný. V nedaleké chalupě se narodil a tvořil Miloslav Baláš (1907-1983), spisovatel a národopisný pracovník.

8) Pod Malou Lhotou
Naučná stezka nás zavedla na svážnici pod Malou Lhotu. Zde opustíme červenou značku a budeme dále pokračovat vlevo po svážnici směrem k obci Veselá. Nacházíme se v kulturním, převážně smrkovém lese. Tyto lesy jsou díky své jednotvárnosti poměrně chudé na výskyt živočichů a rostlin. Obývají je přizpůsobivé, široce rozšířené druhy, které jsou vázány na smrkové lesy. Z rostlin jsou to např. různé druhy mechů, šťavel kyselý, kapraď samec, brusnice borůvka, ostružník maliník, starček hajní a brzy zjara kvetoucí keř lýkovce jedovatého. Na mokřinách a u potoků na jaře rozkvétá devětsil bílý. V podrostu mladších smrčin můžeme najít i vzácnější plavuň vidlačku.

9) Pod Hájem - studánka
Mokřadní společenstva, mezi něž patří studánky, prameniště, malé potůčky a lesní tůně nejen oživují a zpestřují krajinu, ale mají také velký význam pro celou řadu rostlin a živočichů, vázaných částečně nebo úplně na vodní prostředí. Ve velmi studených a čistých vodách žijí larvy mnohých hmyzích řádů (vážky, chrostíci, jepice, pošvatky atd.). Můžeme zde najít také některé vodní brouky (potápník) nebo korýše (blešivec). Tyto biotopy jsou také nepostradatelné pro rozmnožování některých našich obojživelníků. Zastihnout zde můžeme např. skokana hnědého, kuňku žlutobřichou nebo čolka horského. Ve smíšených lesích ve středních a vyšších polohách s čistými potoky žije nápadný mlok skvrnitý. Ve dne se s ním ale potkáme málokdy, neboť se jedná o živočicha s převážně noční aktivitou. Z nápadnějších druhů vážek můžeme zejména v letním období pozorovat u prosluněných drobných vodních ploch vážku ploskou a šídlo modré.

10) Nad obcí Veselá - les
Jistě si každý pozornější pozorovatel všimne, že okolní les je již druhově pestřejší než u předchozího
zastavení. Kromě smrku ztepilého se zde z jehličnatých stromů vyskytuje také jedle bělokorá, borovice lesní a modřín opadavý. Z listnatých stromů zde roste např. javor klen, bříza bělokorá, dub letní nebo jeřáb ptačí.
Nad lesem můžeme spatřit kroužit káni lesní, svým typickým hlasem na sebe upozorní krkavec velký, vzácně zde přelétne i čáp černý. Z dalších typických druhů ptáků zde zastihneme např. brávníka obecného, brhlíka lesního, sýkoru úhelníčka a parukářku, králíčka obecného a ohnivého, červenku obecnou, pěvušku modrou, střízlíka obecného a pěnkavu obecnou. Zejména v zimním období, v době úrody šišek, nás svým hlasem upozorní křivka obecná. Za teplých letních nocí poletují ve smíšených lesích, na pasekách a nad loukami svatojánští broučci-světlušky. Samičky světlušek nelétají, ale večer zapínají svůj světelný signál určený poletujícím samečkům, které tímto lákají.

11) Obec Velká Lhota
Obec Velká Lhota leží v nejvýše položené oblastí Valašskomeziříčska v hornatém terénu v severním hřebenu pásma Vsetínských vrchů nad údolní přehradou Bystřička. Nejvyššími místy jsou kopce Vrchhůra (693 m) a Ostrý vrch (672 m). Obec se poprvé připomíná v roce 1374 jako součást panství Krásno, ale od roku 1411 až do zániku feudalismu náležela k panství rožnovskému. V 15. století se název obce několikráte změnil. Obec se postupně jmenovala Lhota Stachova, Lukáňova, Chmelova, Hrubá a nakonec Velká Lhota.
V minulém století zde byla rozšířena domácí výroba dřevěného zemědělského nářadí, dýmek zdobených perletí, obušků (valašek) a metel. Škola byla v obci založena v roce 1849 a zrušena v roce 1977. V současné době dojíždí děti do školy do Valašského Meziříčí. Ještě v roce 1910 žilo v obci 590 obyvatel, v současnosti je to již jen asi 325 obyvatel. V nedalekém dřevěném tolerančním kostele, kam Vás trasa naučné stezky zavede, působil jako farář Jan Karafiát, autor známých Broučků.

12) Velká Lhota - toleranční kostel
R. 1781 vydal císař Josef II. tzv. Toleranční patent, který zrovnoprávňoval protestantská vyznání s katolicismem. O rok později se na Hrubé (Velké) Lhotě ustavil evangelický sbor. Bohoslužby se zprvu konaly ve stodole Jiřího Fabiána, později byl v nesnadných podmínkách tíživé chudoby zbudován dřevěný kostel. Je srouben ze silných smrkových klád a obklopen ze dvou stran "podsíňkem". Interiér je prostý, bez obrazů a soch, okna jednoduchá. Chrám není vytápěn a nemá žádné umělé osvětlení. Je pod ochranou státní památkové péče jako jediný kostel u nás s původními základními rysy tolerančních kostelů (lavice soustředěné kolem oválného stolu, kazatelna na delší straně proti hlavnímu vchodu atd.). Rovněž švabachem psané citáty z Písma svatého na černých oválných tabulích po obou stranách kazatelny a citát z evangelia Matoušova uprostřed stropu jsou původní.První mše zde byla sloužena na svátek sv.Petra a Pavla v roce 1783.
Kostel je dodnes "živý" - konají se v něm křty, rozloučení se zesnulými a každou neděli bohoslužby.

13) Velká Lhota - fara (Rectory)
V tomto domě žil po dvacet let kněz církve reformované spisovatel Jan Karafiát (1846-1929). Narodil se v Jimramově, studoval na gymnáziích v Litomyšli a Güterslohe a bohosloveckých fakultách v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. Krátký čas strávil ve Skotsku. V r. 1875 se stal duchovním správcem zde, na Velké (tehdy Hrubé) Lhotě. Začalo úsilí o "nový, krásný sbor". V červnu 1895 však pro neshody s nadřízenými svůj úřad složil a odešel do Prahy, kde v letech 1896-1905 vydával náboženský časopis Reformované listy.
Karafiát, ačkoliv napsal také několik teologických spisů, rozsáhlé paměti a revidoval Bibli kralickou, je pro většinu lidí autorem jediné knihy - Broučků. Od r. 1876, kdy vyšli nákladem autorovým poprvé, se dočkali více než stovky vydání. Byli ilustrováni např. A. Wenigem či J. Trnkou, zpracováni pro rozhlas, televizi, divadlo a několikrát zhudebněni. Z laskavého, idylického vyprávění o rodince svatojánských mušek vyzařuje Karafiátova hluboká zbožnost; kniha je výzvou k pokoře, poslušnosti, odevzdání se do rukou božích, ale i odrazem autorovy vnímavosti pro pozemskou krásu a vzpomínek na klid rodinného zázemí. Jde bezesporu o jeden z klenotů české literatury "pro malé i velké děti". "Veliká byla touha Karafiátova po tichosti, tak veliká, že mu byla protivná každá hlučnější agitace. Nemiloval troubení a bubnování. Sám chtěl být jen broučkem, který poslušně svítí." (J. L Hromádka)

14) Velká Lhota sesuv
Podle geomorfologického členění přísluší oblast ve které se právě nacházíme k Hostýnsko-vsetínské hornatině v Západních Karpatech. Patří do soustavy geologicky mladých pásemných pohoří, které vznikaly koncem druhohor a ve třetihorách z usazenin moře zvaného Tethys. Povrch území je budován především sedimentárními horninami flyšového pásma Karpat. Jedná se o pásmo, které se vyznačuje střídáním vrstev pískovců, jílovců, slepenců a prachovců. Jeden z více než 200 větších sesuvů v okrese Vsetín, u kterého se právě nacházíme, je typickým výsledkem pohybu zemin sesouváním, které jsou pro flyšové pásmo typické. Velmi často vznikají v důsledku nadměrného množství srážek, jak tomu bylo i zde v červenci 1997 při povodních.
Významnou měrou se na odstraňování povodňových škod a sanací sesuvů podíleli členové ČSOP Valašského Meziříčí.

15) Bystřička přehrada - U pláže
Obec Bystřička se nalézá severně od Vsetína v západní části Vsetínských vrchů v nadmořské výšce cca 380 m. Byla založena v r. 1647 vsetínským pánem Mikulášem Pázmánym. Mezi strmými stráněmi pod vrchem Klenov a Ostrý se nachází přehrada Bystřička o ploše 37 ha s kamennou hrází vybudovanou v letech 1908-1912. Přehrada byla postavena jako jedna z řady drobných nádrží pro zajištění vody na zásobování po staletí plánovaného průplavu Dunaj - Odra - Labe. Současně měla přehrada chránit údolí pod hrází před nebezpečnými povodněmi. Své poslání splnila při velké povodni v červenci 1997. Množství srážek spadlých během 48 hodin bylo ale tak obrovské, že přehrada se zcela zaplnila a přes přepad přetékalo až 120 metrů krychlových vody za sekundu. V obci Bystřička došlo k velkým škodám na majetku. V současné době je přehrada vyhledávána jako rekreační centrum milovníky koupání, vodních sportů a je také výchozím místem pro vycházky do okolní přírody.

16) Bystřička přehrada - U hráze
Nacházíme se u poslední informační tabule naučné stezky Jana Karafiáta, která vede z Valašského Meziříčí k přehradní nádrži v obci Bystřička. Na trase dlouhé cca 14 km je celkem 16 zastavení, které průběžně seznamují návštěvníky s přírodou a historií okolí Valašského Meziříčí a obcí Velké Lhoty a Bystřičky.
Naučná stezka je věnována Janu Karafiátovi, autoru známých Broučků, který 20 let sloužil jako evangelický farář na Velké Lhotě (1875-1895). Stezka je určena zejména rodičům s dětmi a školní mládeži. Na většině z dalších zastavení naleznete všetečné otázky od jednotlivých postaviček z Broučků. Správné odpovědi na jednotlivé otázky si můžete přečíst na druhé straně panelu.
Od tohoto zastavení si návštěvníci přehrady Bystřička, pokud nebudou chtít projít celou stezku až do Valašského Meziříčí, mohou vyšlápnout k významné památce, dřevěnému tolerančnímu kostelu a faře na Velké Lhotě, kde Jan Karafiát působil.

LOKALIZACE


Typ záznamu: Naučná stezka
AKTUALIZACE: Eliška Černochová (Beskydy-Valašsko) org. 56, 16.03.2010 v 17:12 hodin
Copyright 1998-2020 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR