Popularizační glosa:

Strojírnu, výrobu mlýnských kamenů, založil roku 1871 Josef Prokop na Palackého tř. Po jeho smrti roku 1880 vedení firmy převzala vdova a firma zněla Josef Prokop, vdova, obecně se vžil název Prokopka. Od roku 1883 se závod specializoval na výrobu mlýnských strojů a stavbu mlýnů. Roku 1894 vstoupili do vedení podniku synové zakladatele pod firmou Josefa Prokopa synové. Zahájili přestavbu a modernizaci. Roku 1898 to již byl největší podnik na stavbu mlýnů v Rakousku-Uhersku. 25. 1. 1919 požár v Prokopově továrně, zničil velkou část závodu. 25. 2. 1919 požár v nástrojárně "Prokopky", škoda 4 mil. tehdejších korun. Vedení se roku 1905 ujal jeden ze synů Ing. Josef Prokop, v letech 1910-15 starosta Pardubic. Zmodernizoval strojní zařízení, zavedl výrobu vodních turbín. Roku 1901 podnik měl 350 dělníků, 35 úředníků. 5. 6. 1923 zahájena mzdová stávka 465 dělníků. Roku 1930, 60 let po založení, továrna patřila k největším na výrobu mlýnských strojů ve střední Evropě. Ing. J. Prokop roku 1933 zemřel, podnik přešel na syna Josefa, dceru Marii a zetě Dr. Richarda Frieda. Podnik ve spolupráci s pardubickou Vyšší průmyslovou školou strojnickou zaváděl výrobu soustruhů vlastní konstrukce „PROKOP“. Stále to byla výroba kusová, převážně manufakturní. Až okupanti si vynutili sériovou výrobu granátů, muničních beden a jiných výrobků pro armádu. Roku 1945 zavedena národní správa, 7. 3. 1946 převzal ředitel Čeněk Huňáček od ministerstva strojírenství zřizovací listinu, dle které byl majetek firmy PROKOP k 1. 1. 1946 znárodněn dle §12 dekretu prezidenta republiky č.100 Sb. z 24. 10. 1945, s názvem PROKOP n. p., později podnik přejmenován na Továrny mlýnských strojů n. p. Pardubice (viz parpedie.cz)